Dva vojenští policisté pronásledovali lesní cestou vojína, který dezertoval z armády.
Voják doběhl na rozcestí a zde spatřil stojící jeptišku.
Zastavil se a udýchaně se zeptal:
„Sestro, nemohl bych se na pár minut ukrýt ve vaší sukni?
Později vše vysvětlím.”Jeptiška jeho žádosti vyhověla, voják zalezl pod sukni. Krátce nato přiběhli pronásledovatelé a položili jeptišce otázku, kudy utíkal onen voják. Jeptiška ukázala na jednu cestu a řekla, že tudy.
Když empíci zmizeli, dezertér vylezl a řekl:
„Nemohu vám dost dobře poděkovat, sestro, ale abyste věděla, utíkám proto, abych nemusel jít válčit do Iráku.”
Jeptiška odpověděla, že ho docela chápe. Voják pravil: „Doufám, sestro, že mě nebudete považovat za sprosťáka, ale musím říct, že máte ty nejkrásnější nohy, jaké jsem kdy viděl.
”Sestra opáčila:
„A kdyby jste se podíval jen o kousek výš, spatřil byste dvojici těch úplně nejkrásnějších koulí na světě. Já totiž taky nechci do Iráku! 😀 😀