Leze housenka po větvi a vidí krásný lísteček. Povídá:“Áááá, lísteček, to
si dám.“
Chystá se zakousnout a najednou ji napadne myšlenka: „Kdepak,já si počkám, až ten lísteček doroste a sním ho až potom. A budu velká a krásná.“
Letí kolem kos a povídá: „Jejda, housenka, to bude bašta.“ Chystá se ji
sezobnout, když tu náhle – myšlenka – „Kdepak, já si počkám, až vyroste ten krásný lísteček. Na něm si pochutná housenka a na té zase já. A bude ze mě velký, krásný pták.“
Jde kolem kočka. Koukne na kosa a praví: „Mňau, to bude večeře, jedna
báseň.
Vyšplhá se na strom a vtom – myšlenka: „Kdepak, já si teď hezky počkám, až doroste ten šťavnatý lísteček. Lísteček sní housenka, která bude šťavnatá a výživná. Housenku sní kos a bude buclatý a chutný, kosa sním já a budu nejsilnější a nejkrásnější kočka široko
daleko.“
Vše proběhlo podle scénáře, housenka slupla lísteček, kos housenku,
kočka skočila – minula a spadla do potoka.
Poučení: „Čím delší předehra, tím mokřejší číča…