Ožralej děda v hospodě se rozhodne, že uz má dost, že uz půjde domů. Ale když se chce postavit, spadne zpátky do židle.
„Sakra, že bych byl tak ožralej? Tak si dám kafe.“
Vypije kafe a zase se pokouší vstát. Opět bezůspěšně. Tak si dá ještě jedno kafe. U čtvrtýho už ho to nebaví, tak si dá panáka na cestu a že se radši domů doplazí. Plazí se ke dveřím, potichu si odemkne, prevleče se, lehne do postele a spí. Ráno ho budí žena:
„Tys byl včera zas pekně sťatej, co?“
„Jak’s to poznala? Vždyť jsem byl tak potichu…“
„Ale, ráno tady byla hostinská, že sis v hospodě zapomněl svůj invalidní vozejk!“