Pepíček jednou přišel domů a volá na maminku, ale nedočká se odpovědi. Vyjde do patra, nakoukne do ložnice a vidí, jak na posteli leží jeho tatínek a na tatínkovi sedí, a ne zrovna klidně, mladá posluhovačka. Tak se Pepíček potichu vytratí a jde si ven hrát.
Před domem potká maminku, která táhne domů nákup. Hned jí povídá: „Mamí, mamí, hádej, co jsem viděl! Viděl jsem nahoře tatínka na posteli se služkou a…“
„Pepíčku, zaraž. Nech si to na večer, až bude služka podávat večeři. Já na tebe mrknu a ty začneš vyprávět!“
Pepíček poslechl. Večer u jídla maminka mrkla a Pepíček spustil: „Mami, když jsem přišel ze školy, našel jsem tatínka v ložnici se služkou. A dělali úplně to samé, co ty se strýčkem Karlem loni v létě na chatě.“