Zvoní u pana Luňáka muž a říká: „Dobrý den. Já jsem ten objednaný ladič pian.“
Pan Luňák se diví: „Ale to bude nějaký omyl. My sice piano máme, žena na ně i ráda hraje, ale ladiče pian jsme si neobjednávali.“
„Vy ne, ale vaši sousedé.“